Cílem pro tuto cestu bylo srdce Sahary, město Tamaransset a poušť v okolí, konkrétně pohoří Hogar a nejvyššími vrcholy Tahat,Askrem,Ileman. Pak jsme ještě dole na jihu chtěli východně od Tamanrasetu - Tasilli a Djanet, ale to nám vojáci nepovolili, což se necí co divit. Dá se říci, že poslední den našeho odjezdu z Alžírska domů, začala Francouzká intervence do sousedního Mali a tím pádem v jižní oblasti Alžírska nikoho nikam nepustí. Na povolení vycestovat z Tamanrassetu do pouště jsme čekali celý den. Není se co divit. Všude vojáci a policajti, každých 20km kontrolní stanoviště, byrokracie, papíry seznamy účastníků doplněné o jména matky otce atd. Bylo to ale krásné a jel bych znovu ! Tato oblast Sahary je prostě nejhezčí, jak jsme se dočetl, protože jinde na Sahaře jsem zatím nebyl
Jo, a na Defíkovi se mě vysypalo ložisko v převodovce, takže zůstal v kempu v Marsei. Věci jsme přeložili do Toyot a pokračovali tak ve dvou autech. Z Marseie jsme domu dojel převážně na 3 a 5
. A to jsem slyšel, že to, čemu se říká "touha" , s postupem let vyprchává 
