CZECH LAND ROVER FORUM

mr-tomas píše:čekal bych něco jako sorry, sekl jsem se

ty vole jestli tohle bylo na mě, tak si vážně exot a neumíš sarkasmus, hehe nevadí, jsi spokojen sám se sebou a to je fajn.věřím, že toto je tvá cesta kupředu..

Tento týden jsem vydražil další kousek do sbírky a to doslova za desetinu ceny, což i když jsem ho vlastně nechtěl, tak jsem ho vlastně potřeboval
Uhlíkatej španěl MN - 185. Asi je skutečně "handcrafted", jak se na něm píše. Horní falešný výbrus je celkem nesouměrný. Ale je lehoučký, čepel fulltang a ta rukojeť z termoplastického kaučuku, se drží perfektně.

mr-tomas
Pročítám to tady od začátku, nožema žiju od dob co si pamatiji, asi od 4 let, nože i tak trochu sbírám, a pár jsem jich i udělal, jen pro radost, výhradně zavíráky a vše rozdal /i když vím, že se darovat nože nemají/ a až doteď jsem si říkal nepiš nic, i když tady blbě kecám do kde čeho.
živím se rukama- výhradně- solvína jak prase- nástrojař- výroba vstřikovacích forem
Vím že udělat dobrej výbrus není prdel, obzvláště na tomhle matroši bych se do toho taky nehrnul. Navíc je čepel poměrně vysoká a tím pádem i výbrus
Problém bude možná i v tom, že vybrousit před kalením, zakalit /aby se to neprohlo a nebylo to jak když kopneš hada/ a pak přebrousit po kalení a vyleštit a nabrousit břitvu je vlastně několik a ve výrobě nože zásadních operací.
Poptej to někde u nožíře jako tento technologický celek a připrav se na to, že nemůžeš být skrblík /cena materiálu je nepatrný zlomek ceny hotové čepele/
Obrys čepele ti vyřízne paprskem nebo drátem kde kdo, konec konců to klidně můžeš vyklohat flexou, ale nůž z toho pořád není, rukověť je taky někde jinde. Pořádnej NŮŽ prostě dělá materiál- ten už máš- Výbrus- to už je spousta možností a variant, trpělivost čas a kumšt i s kloudnejma mašinama to nedopadne vždy super a přesto někdo dokáže na šmelcu udělat břitvu na celej život....
Tepelné zpacování- kalit taky můžeš na grilu a v sudu pod okapem a popustit na vařiči....ale věř mi ono to fakt nebude
Vyklepat a nabrousit kosu uměl ještě před párl lety každej děda na vsi a v hospodě teoreticky každej pražák a přesto většina z nich niky nože nedělala
A kdo nezkusil nikdy vyleštit ani mosaznou kliku od hajzlu, tak ať nejdřív zkusí čepel nože zakalenou na 60 Hrc
Přeji hodně štěstí ono udělat nůž je pěkná a solidní práce , z mého pohledu podobná jako udělat kvalitní hudební nástroj.

Velmi mile mě poslední dobou překvapil velmi dostupný (byl teď ve slevě za cca 800,-Kč) nůž EKA Swede 10 http://www.noze-nuz.com/eka/EKA606604.php . Je to nerezovka Sandvik 12C27, čepel je dlouhá 3 a půl palce, ostří má cca 8cm a ručka je z exotického dřeva bubinga. Líbí se mi, že je to takový klasický lovecký zavírák, na nic si nehraje, je vyrobený ve Švédsku, měl by projít i při případné policejní či jiné kontrole (nedá se otevřít jednou rukou), nevypadá jako by z kapsy vypadl Rambovi (takové nože fakt nemusím) a stojí pár korun.

EKA pěkná

Mě dneska přišel Schrade pro hunter. Původně jsem ho chtěl pod strom, ale nebyl na skladě. Je to sice Čína, ocel je nějaká 420... Musel jsem si ho koupit, protože se mi hrozně líbil Pouzdro je pseudokůže, až se rozpadne, tak budu řešit nějaký hezký kožený.

Dneska jsem se konečně rozhoupal nabrousit tu mojí čínu s českym parohem, co jsem sem kdysi poslal. Tak si tak brousím a brousím a najednou koukám na ostří, jak mi to broušení nejde, a vidím podivně vyhlížející černé „čárky“ vycházející z ostří o délce cca 4 mm a 2 mm. Tak jsem nůž opláchl od pilin, které sice odplavaly, ale to ono zůstalo. Opravdu jsem nečekal, že po takové době používání a navíc ještě čajna čepel z nerezovýho bláta může prasknout No tak jsem dobrousila budu ekat, kdy to už čepel nerozdejchá. Ještě, že jsem pořídil novej nůž

BigBang píše:Dneska jsem se konečně rozhoupal nabrousit tu mojí čínu s českym parohem, co jsem sem kdysi poslal. Tak si tak brousím a brousím a najednou koukám na ostří, jak mi to broušení nejde, a vidím podivně vyhlížející černé „čárky“ vycházející z ostří o délce cca 4 mm a 2 mm. Tak jsem nůž opláchl od pilin, které sice odplavaly, ale to ono zůstalo. Opravdu jsem nečekal, že po takové době používání a navíc ještě čajna čepel z nerezovýho bláta může prasknout No tak jsem dobrousila budu ekat, kdy to už čepel nerozdejchá. Ještě, že jsem pořídil novej nůž

Vážně si to nečekal? Spočítej si ty vyhozený peníze. Ok, možná si myslíš, že ta,.. Hovno, OCEL je ocel... A vždycky bude... Proč to děláte???!!!

Já nosím / vozím ten oranžovej Griptilian od Benchmade. Super zavírák do kapsy, přitom dost velkej na většinu použití.

http://www.knifecenter.com/item/BM551H2 ... ge-handles

Já si do lesa vyrobil toto, je teda pravda, že filmových Predátorů u nás v lesích moc nepobíhá, ale být připraven je vždy lepší

sonorek píše:Já si do lesa vyrobil toto, je teda pravda, že filmových Predátorů u nás v lesích moc nepobíhá, ale být připraven je vždy lepší

Kudla jako bejk, jenom mě napadá, jestli v tom nemá prsty fréza, přijde mi to moc úžasně přesný

sonorek píše:Já si do lesa vyrobil toto, je teda pravda, že filmových Predátorů u nás v lesích moc nepobíhá, ale být připraven je vždy lepší

Pokud sis to dělal sám, kudla masivní a rukojeť pěkná, ale přidám se, že to ostří je divný. Pominu to, že i kdybys to frézoval a hrál si s tim ručně, tak tomu moc nerozumim. Proč tam máš dvě horní falešný ostří? A k tomu to jedno nepraktcký, nevybroušený a navazující na první? Ten design toho ostří se mě taky teda moc nelíbí, ale jestlis to dělal sám... Palec nahoru a ať se daří, každý to holt vidíme jinak a to je fajn...

Je to taková neumělá kopie z filmu Predator. Všechny nože v něm navrhl Jack Crain

Máme s tatíkem nástrojárnu, takže jsem si pomohl. Nicméně na tom byla spousta ruční práce. Třeba to ostří na špičce je celé růčo fůčo.Materiál je 12 060.

sonorek píše:Je to taková neumělá kopie z filmu Predator. Všechny nože v něm navrhl Jack Crain

Máme s tatíkem nástrojárnu, takže jsem si pomohl. Nicméně na tom byla spousta ruční práce. Třeba to ostří na špičce je celé růčo fůčo.Materiál je 12 060.

Já to nijak nehaním, chraň bůh, každá snaha něco vyrobit se cení
Jen se kolikrát zamýšlím nad dnešní různou specializací ve všech oborech.
Kdysi dávno byl jen kovář.
Později kovář zbrojíř,
Později už zbrojíř mečíř,
Později kovář zbrojíř mečíř a nožíř.
Dnes už máme nožíře, co se hrdě hlásí k názoru, že kováře nikde na nic nepotřebují a jsou klidně schopní, hanit práci třeba Roseckého. Jejich nože jsou v obrovském výběru a miliónech nepochopitelných tvarů, kdy jde snad o to zaujmout nesmyslným tvarem (jinak si ty tvary nožů, s kterými nejde nic rozumného dělat nedovedu vysvětlit) a ti se nám začínají dělit na vyřezávače čepelí, brusiče, vyráběče střenek a možná baliče ve skladech. Balí nože, tak to budou také nožíři.
Za pár let bych si dovolil tipnout, že budeme mít pouze montéry střenek, nýtkaře, lepidláře a leštiče.
Já se nechci v žádném případě dotknout novodobých nožířů, co nikdy neviděli výheň, díla mají někteří velmi pěkná, ale u mě je prostě nožíř součástí kovařiny a nůž co neprošel ohněm nemá duši.
Neříkám, že to tak je a musí být, ale já to tak cítím.

Tak, že by se opravdový nožíř obešel bez kovadliny a výhně slyším prvně, ale nedivím se. V dnešní době samozvaných expertů na všechno je možné cokoliv. V dílně (nástrojárně) kovadlinu nemáme (na co taky).
Nicméně bych to rád vyzkoušel. Jinak ten můj výrobek je kalený, ne ve výhni ale v peci. Ovšem kalil a popouštěl jsem ho osobně. Záštita je dělaná ručně, kromě zúhlované a broušené kostky. Rukojeť to samé.
Pak jsem vyráběl svoji verzi z Krokouše Dundeeho. Vyroben je stejným postupem. Akorát jsem neměl žádné dřevo na střenky, tak jsem tam nalepil kus bukového prahu, který je pojištěn dvěma kolíky z bubenických paliček, co jsem rozlámal. To chci vyměnit. Záštita a patka je mosaz. Materiál samotného nože je 14 220 pěkně procementovaná. Konstrukce fulltang.

Souhlasím s tebou (Kovář). On zrovna Michal Rosecký je kontroverzní nožíř/kovář a pomlouvají ho často i ostatní nožíři/kováři, protože jeho nože jsou podle nich podivné a na nic. Navíc mu možná závidí jeho úspěch a haní jeho marketingové výrazy jako "vložené ostří ze stoleté oceli" o které nikdo neví, co je vlastně zač. Já zrovna jeho nůž mám, ostří funguje, drží a přitom je dostatečně houževnaté na prasácké zacházení a hlavně se mi ten nůž líbí, takže debaty pánů nožířů a všech ostatních zaručených "znalců" na nožířském fóru mě nechávají klidným. Zrovna tak mě nezajímají výroky, že kovář není nožířem. Kdo jiný, než nožíř by měl být na začátku výroby nože? Nicméně poslední dobou se mi často líbí nože, kde vidím spoustu muziky za málo peněz a vůbec mi nevadí, že jsou průmyslově vyrobené, protože nože mám rád, ale že by to byla pro mě vyloženě srdeční záležitost, tak to vlastně není.

sonorek píše:Tak, že by se opravdový nožíř obešel bez kovadliny a výhně slyším prvně, ale nedivím se. V dnešní době samozvaných expertů na všechno je možné cokoliv. V dílně (nástrojárně) kovadlinu nemáme (na co taky).
Nicméně bych to rád vyzkoušel. Jinak ten můj výrobek je kalený, ne ve výhni ale v peci. Ovšem kalil a popouštěl jsem ho osobně. Záštita je dělaná ručně, kromě zúhlované a broušené kostky. Rukojeť to samé.
Pak jsem vyráběl svoji verzi z Krokouše Dundeeho. Vyroben je stejným postupem. Akorát jsem neměl žádné dřevo na střenky, tak jsem tam nalepil kus bukového prahu, který je pojištěn dvěma kolíky z bubenických paliček, co jsem rozlámal. To chci vyměnit. Záštita a patka je mosaz. Materiál samotného nože je 14 220 pěkně procementovaná. Konstrukce fulltang.

Jak píšeš "opravdový" nožíř bez kovadliny a výhně asi ne, ale minimálně 85% lidí, kteří dělají nože a dokonce se tím živí, zná kovařinu pouze z vyprávění. To ale neznamená, že neumí dělat pěkné nože. Většinou se ale u svých výrobků snaží, aby vypadaly naprosto dokonale jako ze stroje a mrskají to jako Baťa cvičky. Je to dost zajímavé zjištění, ale je to tak. Pracují s koupenými polotovary, které jsou dnes velmi dobře dostupné a kalení nechávají na profi kalírnách.
Určitě je asi lehčí tento způsob práce pro obživu, ale radost od srdce z dobře udělaného díla, kdy v tom každém kousku člověk něco ze sebe nechá, to už je někde jinde.
Pro mě je to stejný, jako když dělá kuchař v hotelu hrachovku z pytlíku. Celkem chutná, ale anonymní, vždycky stejná jako všechny ostatní, prostě práce bez podpisu, ale stěžovat si na splnění účelu nemůžu, tak špatný to zas není.

Neklan píše:Souhlasím s tebou (Kovář). On zrovna Michal Rosecký je kontroverzní nožíř/kovář a pomlouvají ho často i ostatní nožíři/kováři, protože jeho nože jsou podle nich podivné a na nic. Navíc mu možná závidí jeho úspěch a haní jeho marketingové výrazy jako "vložené ostří ze stoleté oceli" o které nikdo neví, co je vlastně zač. Já zrovna jeho nůž mám, ostří funguje, drží a přitom je dostatečně houževnaté na prasácké zacházení a hlavně se mi ten nůž líbí, takže debaty pánů nožířů a všech ostatních zaručených "znalců" na nožířském fóru mě nechávají klidným. Zrovna tak mě nezajímají výroky, že kovář není nožířem. Kdo jiný, než nožíř by měl být na začátku výroby nože? Nicméně poslední dobou se mi často líbí nože, kde vidím spoustu muziky za málo peněz a vůbec mi nevadí, že jsou průmyslově vyrobené, protože nože mám rád, ale že by to byla pro mě vyloženě srdeční záležitost, tak to vlastně není.

Ona je v těch kvalitních velkoobjemově dodávaných nožích a jejich čepelích taky konkurence jako bejk.
Já v kupovaných mám jasného favorita a to jsou Mory. Z uživatelského hlediska, když si vezmeš Moru a základní čepele od ní, jako je kutilský nůž Bahco, tak se není co divit. Takové množství kvality a perfektní ergonomie za vyloženě pár korun, to je úplná senzace.
Nůž si na nic nehraje. Je ošklivý, ve všem podřízený pohodlnému používání.
Kdo si nepotrpí na originalitu vykoupenou vyšší cenou při nákupu nože od nožíře má dnes vcelku pohodlnou volbu.

Naprosto souhlasím, Mora je přesně ten případ, který jsem zmiňoval.

kovář píše:... Jen se kolikrát zamýšlím nad dnešní různou specializací ve všech oborech.
Kdysi dávno byl jen kovář.
Později kovář zbrojíř,
Později už zbrojíř mečíř,
Později kovář zbrojíř mečíř a nožíř...

Můj praděda byl jedinej zámečník ve vsi, opravoval především zemědělské stroje, většinou kovařina + truhlařina + kolářství. Měl jako jeden z prvních soustruh, jako koníček a i živnost k tomu měl opravu hodinek všeho druhu. Můj děda se u něj vyučil a vzal si jeho dceru... K němu pak chodila celá ves za komančů aby opravil čerta za traktor nebo vyplet a vycentroval kolo na bicykl nebo motorku, aby opravil... Já si vždycky myslel, že nejsem úplnej pitomec, ale on mě vždycky řikal a to vás na učnáku k tomuhle neučeji tohle? A proč když už teda načali tohle nenaučej vás i tohle? Pravda je, že jak tady píše kovář, začít se musí od začátku a každý by měl začít tím, že si prostě zabouchá kladivem nebo... Chci říct, když máš cnc tak si akorát upneš materiál, kterej sis koupil někde, sám si mu nijak nedal ty vlastnosti, jak bys chtěl, pak zmačkneš start a čekáš na konec cyklu:-) Ok, ale mě je příjemnější člověk, kterej si udělá všechno doma na koleně ze starý poctivý poldovky nebo stoletý oceli, co překoval a zušlechtil sám bez nějakej senzorů a čidel jen podle svojí dlouholetý zkušenosti. Řekne hele na tady to máš, kus kosti k tomu na rukojeť jestli chceš, já to teď dělat nebudu, je to tvůj nůž ne moje myšlenka, já chci dělat něco jinýho, tak di do prdele a udělej si to jak si chtěl sám... Každej si může udělat nůž jakej chce, dodnes mám svojí první kudličku - malej bowie z nerezu s nepřekonatelně nevkusnou záštitou vypilovanou z hliníku, čepelka úplně špatně zanýtovaná v srnčím parohu a s nejrustikálnějším samodoma ušitým koženým pouzdrem.. Vždycky když se mi dostane do ruky usměju se a vzpomenu si na ty desítky hodin práce s pilníkem, šmirglem a... To je možná ta duše toho nože jak píše kovář...

Naši dědové měli mimo radosti a výdělku ze svého dobře odvedeného díla ještě jednu skvělou odměnu za svou práci, kterou už dnes prakticky vůbec neznáme.
Byla to zasloužená úcta a uznání jak řemeslníků mezi sebou, tak lidí ze vsi a okolí k řemeslníkům.
Nedávno jsem se setkal s vysokoškolsky vzdělaným bl....., který mi se smíchem na rtu řekl, že řemeslníkům na stavbě říká "lopaty", stejně jako všem ostatním, co tam dělají.
Zrovna jsem se vracel z dokončené rekonstrukce významné historické budovy v Praze, kde mi po půlročním úsilí přišel osobně poděkovat sám investor, který ačkoli celý den běhal před slavnostním otevřením mezi televizními štáby a svými VIP hosty, přesto si našel čas, aby přišel podat ruku a osobně poděkovat obyčejnému, pro něj, v jeho měřítku bezvýznamnému člověku, jehož stopa bude na jeho majetku zase nějakých hezkých pár desetiletí, možná staletí vidět a tak jsem se nad pánem co nás má za lopaty v duchu jen usmál.
Tohle by se našim dědečkům nemohlo stát, takhle by jim určitě nikdo neřek.
To je jedna z věcí, která mě na dnešní době hrozně vadí.
Dneska řemeslo przní kde kdo a ještě si dovolí pomlouvat mistry svého oboru, než aby držel hubu, stál v koutě a koukal se něco přiučit.
Holt taková je doba.