Solnou komorou v pořádném autě

Předchůdci Defenderů a další veteráni

Moderátor: Rover

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
1960SeriesII
Příspěvky: 3216
Registrován: 04 kvě 2007 07:45
tel.: 774747556
Bydliště: Přes kopec od Hořovic
Kontaktovat uživatele:

Solnou komorou v pořádném autě

#1 Příspěvek od 1960SeriesII » 25 srp 2013 12:33

Už jsem to dával na klubové fórum, ale když jsem to avizoval i tady, dám sem náš malý cestopis také.

V druhé půlce července jsme konečně vyrazili na dovolenou, kterou jsme plánovali už třetí rok. Z původní okružní trasy vedoucí kolem všech známějších vysokohorských silnic jsme výlet nakonec "osekali" s tím, že raději uvidíme víc na jednom místě než být stále v pohybu a z jednotlivých navštívených míst nepoznáme prakticky nic.

Díky jednomu z anglických fór jsme se seznámili s Rakušanem, který nás přivedl na myšlenku využít jako základnu oblast Solné komory. Já se chtěl především podívat znovu na Grossglockner, ale další plány nebyly konkrétní, takže doporučení bylo vítáno a nápady na mnohé výlety po okolí ještě víc.

Rakouský kolega nám zařídil fantastické ubytování v pastevecké chalupě, kus od civilizace, na louce obklopené lesy, ke které jediný přístup vedl po pěkné, ale nezpevněné šotolinové cestě s místy docela příkrým stoupáním.

Vyrazili jsme 14. 7. 2013 - já, Hanka, naše holky (roční a čtyřletá) a neúnavné dvouspřeží našich Jack Russell teriérů. Pokračovali jsme na Příbram, Strakonice, Vimperk, Strážný, Passau, Schärding, Ried i. Kreis, Vöcklamarkt, Attersee, St. Gilgen a Russbach (celkem cca 330 km), kde jsme se ohlásili na farmě majitelů "naší" chalupy. Domácí jsme nakonec museli dohnat na místních hasičských slavnostech, protože nás nečekali tak brzy - tolik jsem pochopil z velmi krkolomné komunikace s jejich dětmi, které byly tou dobou doma.

Paní jsme brzy našli a za chvíli už jsme za jejím neohroženým golfem stoupali lesem k louce/pastvině, kde jsme měli strávit následujících deset nocí. Ubytování to bylo krásné, dřevěná chalupa, do které civilizace přinesla pouze tekoucí vodu a trochu té elektřiny z dvou solárních panelů.

Byli jsme varováni, že nic velkého do zásuvky není radno strkat, maximálně menší nabíječky akumulátorů (pojistky v kuchyni jsme vyhodili až koncem dovolené při pokusu dobít notebook). Teplou vodu bylo třeba zajistit ohřevem prostřednictvím kamen, ohřev vody pro čtyřčlennou rodinu ale netrval víc než hodinu, takže i toto bylo akceptovatelné. Topení fungovalo stejně, ale to se nám rozchodit nepodařilo, i když první dvě noci bychom ho možná i ocenili, především kvůli dětem.

Program naší dovolené zahrnoval výlety na několik místních turistických taháků:
- Bad Ischl (z původního nápadu vyjet lanovkou na horu Katrin, sejít pěšky a pak se ještě zajít podívat na vilu Františka Josefa I. nakonec zůstalo jen u Katrin, protože dolů jsme se vrátili uštvaní jako koně).
- Schafberg (místní úžasná historická zubačka postavená roku 1893 překonává převýšení 1200 m, stoupání místy dosahuje až 26%, výhled shůry zpět na St. Wolfgang a Wolfgangsee stejně jako Attersee a Mondsee na druhé straně hřebene je parádní - a stále tu jezdí parní mašinky!)
- Plavba po Wolfgangsee lodí (dochovaný c. a k. kolesový parník Franz Josef I, dnes už poháněný dieselovým motorem Iveco, svezení po zelenomodrých vodách jezera s hradbou kopců kolem bylo stylové).
- Procházka ze St. Gilgenu do St. Wolfgangu po poutní cestě s odkazy na samotného svatého Wolfganga, který tu prý krotil čerta prací - nevím, jestli to neznamená, že tu pouze čerta starého udělal (stoupání od St. Gilgenu i od St. Wolfgangu bylo šílené, z původní lehké procházky se vyklubal pořádný špacír včetně křížové cesty od břehů jezera na straně St. Gilgenu po kapli ve skále na vrcholu cesty).
- Vyjížďka serpentýnami horské silnice Postalmstrasse na největší náhorní pasteveckou plošinu Rakouska, obsypanou pasteveckými chatami (alm) a protkanou turistickými cestami (vyšli jsme si tu na lehkou vycházku, která nakonec opravdu lehká byla, ale díky velmi vydařenému počasí jsme se stejně vrátili pořádně zpocení) - projeli jsme ji tam i zpět a viděli odtud až k sněhem svítícímu hřebenu Dachsteinu.
- Několik dnů jsme si udělali i trochu odpočinkových - rád bych řekl, že to bylo kvůli dětem, ale nakonec jsme odpočinek potřebovali hlavně sami, především první sestup z Katrin byl hodně náročný. Podívali jsme se do dětské zoo na statku v Abersee, jezdili se koupat k trochu zastrčenějšímu Schwarzensee, kde byl klídek a lidí poskrovnu (narozdíl od krásných, ale davy zaplavených koupacích odpočívadel u mnohem většího a lépe dostupného Wolfgangsee) a všeobecně si užívali krásných míst, kterých jsme tam spoustu nechali neprozkoumaných.

Trochu stranou ponechávám dva silné body programu - Grossglockner a malý lokální sraz, který se náš rakouský "hostitel" rozhodl uspořádat během naší dovolené.

Na Grossglockner Hochalpenstrasse jsme se vydali už druhý den po příjezdu a dobře jsme udělali. Cesta k proslulé vysokohorské silnici pod vrcholy Hochkönigu byla dlouhá a poprvé jsem si pořádně uvědomil, že takto náročná klesání dají bubnovým brzdám Bernieho pořádně zabrat. Než jsme vůbec dojeli do Zell am See, padly na mě chmury.

Nevzdali jsme to ale, v Zell am See jsme natankovali, na mýtnici zaplatili, o kousek dál sundali plachtu a vydali se na vyhlídkovou vysokohorskou autotůru - stoupání něco málo přes 1000 metrů ale Bernie zvládl celkem bez problémů. Opakované pokusy zařadit trojku ale byly zbytečné, prakticky celou cestu (téměř 50 km k Franz-Josefs-Höhe a totéž zpět) jsme tedy zvládli na dvojku, ať už do kopce či z kopce. Motor i brzdy prokázali univerzálnost těchto letitých strojů a když na Hochtor - prakticky nejvyšším bodě, kam se dá dojet autem (2504 metrů nad mořem) - Bernie pohrdlivě odplivl trochu přebytečné chladicí kapaliny, zase jsme ji dolili a frčeli dál.

Silnici jsme neprojeli celou - z vyhlídky Františka Josefa I. jsme se rozhlédli po ledovci a kus nad námi i vrcholu Grossglockneru (3795 metrů nad mořem), otočili stroj a vyrazili zpět, abychom do naší chalupy dorazili nějak rozumně. Cca 60 zatáček (celá silnice jich má 38, my jí ale jeli skoro celou tam i zpět), bonus cestou tam pod Hochkönigem a 150 km zpět se postaraly o fyzicky docela náročný den. Když jsme večer dorazili do chalupy, měli jsme toho všichni dost.

Jak jsem už zmínil, došlo i na společenské dění - náš rakouský známý zprvu nabízel provést nás horskými a lesními cestami mimo civilizaci z titulu svého lesnického zaměstnání. Postupně jeho plán přerostl v další ročník Gamsrallye, jeho místního srazu pro staré LR, který pořádal už v předchozím roce.

Sešlo se nakonec 12 vozů - majitelé byli převážně z oblasti Salzburku, ale nebyli jsme jedinými zahraničními účastníky (i když Bernie byl na srazu nejstarším vozem). Od německého Mnichova dorazil i Carawagon, který se účastnil i loňského kutnohorského srazu.

Trasa vedla z Abersee údolími a soutěskami přes hřeben k Hintersee a zpět. Oběd se odehrál mezi oprsklými rakouskými kravkami na pastvině s výhledem na okolní horské velikány, tedy zcela v duchu naší dovolené. Pohled na kolonu maličkých aut na pozadí do nebe šplhajících skalních stěn byl nezapomenutelný, bohužel se jako vedlejší účinek dostavil i prach - a bylo ho požehnaně (dopoledne následujího dne jsme strávili úklidem auta, oprašováním věcí a čištěním vzduchového filtru).

Sraz skončil na Illingbergalmu, horské chatě s restaurací vysoko nad Abersee. Horská cesta sem byla zpoplatněna, ale byla také krásná. Slibovaná vepřová specialita se ale na místě poněkud humorně proměnila v talíř vepřoknedlozela, ale moc dobrého. Pojedli jsme, dali si pšeničné nealko, rozloučili se s organizátorem i moc příjemnou partou účastníků, a vydali se dolů, se sluncem už za místním poněkud vyšším obzorem.

Po zážitky naplněných 9 dnech v Solné komoře ale nakonec přece jen nastal čas se vrátit. Balení a loučení s naší chalupou bylo smutné a návrat do rutiny všedních dnů krušná představa. Cesta zpět vedla stejnou trasou - dorazili jsme v pořádku a se vzpomínkami, které budeme dětem omílat do zblbnutí!

Jsme rádi, že nám tolik přálo počasí (od příjezdu do odjezdu prakticky vůbec nekáplo) a že Bernie splnil to, co jsme si od něj zvykli za ty roky očekávat - odjet celou cestu bez sebemenšího zaškobrtnutí.

Fotky

Plně naloženi a připraveni ke startu:
Obrázek

Passau - lepší záběr se bohužel nepovedl:
Obrázek

Solná komora na obzoru:
Obrázek
Obrázek

Naše ubytování - krása:
Obrázek
Obrázek

Jedeme k Grossglockner Hochalpenstrasse:
Obrázek

A jedeme nahoru:
Obrázek

Ne, neteče nám chladič :lol: :
Obrázek

Franz-Josefs-Hoehe, několikapatrové parkoviště na konci slepé silnice, z něhož byl krásný výhled na tající ledovec a svahy Grossglockneru samého:
Obrázek

Hledáme sviště:
Obrázek

Cesta zpět byla zrovna tak krásná:
Obrázek

Zubačka na Schafberg - přes 1200 metrů převýšení, stoupání až 26%:
Obrázek
Obrázek

Civilní verze Haflingeru poblíž vrcholu Schafbergu:
Obrázek

Parní mašinka stoupá k vrcholu:
Obrázek

A ta samá cestou dolů:
Obrázek
Obrázek

Pár nahodilých kýčovitých fotek:
Obrázek
Obrázek

Gamsrallye 2013 - sraz našeho rakouského "hostitele":
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

Zastávka na piknik ve společnosti opravdu hodně neodbytného rakouského dobytka:
Obrázek
Obrázek

Postalmstrasse - další placená silnice skrz horský průsmyk. Krásné výhledy až k hřebeni Dachsteinu:
Obrázek
Obrázek
Obrázek
SII 88" (r. v. 1960) "Bernie" -- SIIA FC 109" (r. v. 1964) "Obluda"

Uživatelský avatar
Jenda
Příspěvky: 3573
Registrován: 22 lis 2007 21:58
tel.: 775 391 907
auto: 110
Bydliště: Praha-Smetanova lhota

Re: Solnou komorou v pořádném autě

#2 Příspěvek od Jenda » 25 srp 2013 18:39

...proste parada :yes
Honza
It´s not broken, it´s british !
http://www.christophermccandless.info

Uživatelský avatar
petmic
Příspěvky: 551
Registrován: 08 říj 2012 10:49
auto: D2
Bydliště: SK

Re: Solnou komorou v pořádném autě

#3 Příspěvek od petmic » 25 srp 2013 19:05

:yes
if it ain't broke, don't fix it

Uživatelský avatar
Radek D3
Příspěvky: 539
Registrován: 04 úno 2007 20:30
tel.: 603427700
auto: LR Discovery 3
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Solnou komorou v pořádném autě

#4 Příspěvek od Radek D3 » 01 zář 2013 23:31

Nádhera a pokud by se měl konat příští ročník rád bych se zúčastnil se svojí 107 SW :cool

Uživatelský avatar
Sláma Karel
Příspěvky: 7821
Registrován: 21 črc 2007 00:04
tel.: +420608333403
auto: to se mi sem nevejde
Bydliště: Mníšek Pod Brdy

Re: Solnou komorou v pořádném autě

#5 Příspěvek od Sláma Karel » 02 zář 2013 10:06

To je nádhera :heart

K :dance
POUŽITÉ NÁHRADNÍ DÍLY NA VŠECHNY LAND ROVERY --- tel 608333403 --- email rangerover@volny.cz --- http://www.lrslama.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
28 let praxe

Uživatelský avatar
tomáš štěpnička
Příspěvky: 1444
Registrován: 14 srp 2008 09:37
Bydliště: Nový Jáchymov

Re: Solnou komorou v pořádném autě

#6 Příspěvek od tomáš štěpnička » 02 zář 2013 10:56

uplně luxusní foto...to je jak z pohádky :inlove :heart

Odpovědět